Nejlepší album, na jakém kdy zpíval Steve „Zetro“ Souza. Zatímco předcházející nosič „Pleasures Of The Flesh“ zastihl EXODUS ve stavu lehkého zaváhání a dá se říci i hledání nové formy po odchodu Paula Baloffa, zde byl již pilíř z Bay Area plně při síle. Někdejší frontman LEGACY (předchůdce kapely TESTAMENT) se solidně aklimatizoval a svým nezvykle nakřáplým hlasem nevalného rozsahu dodal devítce zdejších rubanic na neobyčejnosti. Kytarové „H“ duo drželo taktovku pevně v rukách a jím předložené skladby se konečně mohly chlubit neskutečným odpichem, jaký jim tehdy mohla závidět valná část thrash metalové konkurence.

Celek nakonec získal název „Fabulous Disaster“ a dodnes platí za album, u jehož živé prezentace by si osoby s chatrnější tělesnou konstitucí měly uvědomit, že zde není radno chodit do poga. Vybroušený zvuk kytarového dvojzápřahu Gary Holt/ Rick Hunolt ve své době doslova drtil kosti. Jejich olovnaté kytarové riffy se do rozběsněného davu pod pódiem dokázaly zarýt a pohazovat jím jako zmuchlaným cárem papíru. Do toho obtloustlý Souza práskal slovy kadencí splašené pouliční sbíječky. EXODUS jako živá kapela dominovali. Song „Toxic Waltz“, kterému se dostalo i obrazového zpracování, patřil k často pouštěným šlágrům v pořadu „Headbanger´s Ball“ na MTV. Vše bylo dokonale načasované. Již úvodní song „The Last Act Of Defiance“ dokázal strhnout svým tempem a vycizelovaným kytarovým soundem. Hunoltovo sólo v této skladbě připomíná zvuky stomatologické vrtačky připravené k náročnému zákroku. Ostatně všechny krátké a poměrně krkolomné kytarové exhibice zde dokonale obohacují výsledek a nenarušují jej. Kapitán Holt i jeho pravá ruka vždy makali výhradně ve prospěch skladeb. Pokračuje se ve velkém stylu, kdy titulní song je nekompromisní hymnou žánru thrash, stejně jako již zmíněný toxický valčík. Oddechový čas přichází v podobě zajímavě vystavěného coveru „Low Rider“ od funky/r´n´b legend ze sedmdesátých let, černošské kapely WAR. Absolutní vrchol alba následuje v „Cajun Hell“. Jde o rozmáchlou skladbu, kterou obohacují jižanské prvky (foukací harmonika a slide kytary), čímž z ní dělají ideální záležitost pro jízdu autem na nekonečné americké dálnici. Další ryze thrashový vál „Corruption“ se (dle předpokladu) zabýval nečistými politickými machinacemi. Závěr je znovu strhující. „Open Season“ je tou nejvýstižnější ukázkou brutality tehdejších EXODUS.

Zřejmě nejstarší thrash metalové kapele ze zátoky Bay Area se s albem „Fabulous Disaster“ opravdu podařilo naplnit své dlouholeté ambice a navázat po čtyřech sezónách hledání na úspěch legendárního debutu „Bonded By Blood“. Modernější, bezútěšnější, sevřenější, tvrdší – to byli EXODUS na sklonku osmdesátých let.